Аңдатпа
Жұмыста Populus diverisifolia Schrenk түріндегі әртүрлі жапырақты терек көшеттерін in vitro микроклоналды көбейту әдісімен алынғаннан кейінгі акклиматизациялау нәтижелері ұсынылған. Стерильді ортадан жылыжай жағдайына көшірілген өсімдіктердің өсу көрсеткіштеріне, тіршілікке бейімділігіне және тамыр жүйесінің дамуына әртүрлі субстраттардың әсері зерттелді. Субстрат ретінде шымтезек пен құм, вермикулит, перлит және орман топырағының қоспалары пайдаланылды. Ең жоғары нәтижелер шымтезек пен орман топырағының 1:1 қатынасындағы қоспасын қолданғанда байқалды: 8 апта ішінде өсім 4,5 ± 0,3 см-ге жетіп, бейімделу деңгейі 92%-ды құрады. Бұл орман топырағының жоғары биологиялық белсенділігі мен теңгерімді минералдық құрамымен түсіндіріледі. Тамыр жүйесінің дамуы бейімделудің 8 аптасында бірқалыпты жүріп отырды: негізгі тамыр ұзындығы 5,8 ± 0,5 см-ге жетіп, жанама тамыр саны 8–12-ге дейін артты. Алынған деректер Populus diverisifolia Schrenk түрін микроклоналды көбейту және бейімдеуге арналған жағдайлардың тиімділігін дәлелдейді, бұл туғай ормандарды қалпына келтіру мен биологиялық әртүрлілікті сақтау ісінде практикалық маңызға ие. Зерттеу нәтижелері Қазақстан орман шаруашылығында биотехнологиялық әдістерді қолданудың келешегі зор екенін көрсетеді.
01 Кіріспе
Мақаланың толық мәтіні оң жақ панельде PDF форматында жүктеу үшін қолжетімді.
02 Әдебиеттер тізімі
- 1. Какимжанова, А. А., Жагипар, Ф. С., Назиран, Ф., Каримова, В. К., & Нуртаза, А. С. (2019). Optimization of microclonal propagation conditions for increasing the multiplication factor of poplar microshoots. Вестник ЕНУ. Серия биологические науки. http://rep.enu.kz/handle/enu/1061
- Kakimzhanova, A. A., Zhagipar, F. S., Naziran, F., Karimova, V. K., & Nurtaza, A. S. (2019). Optimization of microclonal propagation conditions for increasing the multiplication factor of poplar microshoots. Vestnik ENU. Seriia biologicheskie nauki. [in Russian]
- 2. Rahimzhanov, A. N., Ivashchenko, A. A., Kirillov, V. Yu., Aleka, V. P., & Stikhareva, T. N. (2023). Assessment of the current status of the turanga forests in the south‑east of Kazakhstan. ResearchGate. Retrieved from https://www.researchgate.net/publication/353013196_Assessment_of_the_current_status_of_the_turanga_forests_in_the_south-east_of_Kazakhstan
- 3. Haapanen, M. (1995). Within‑plot subsampling of trees for assessment in progeny trials of Scots pine. Silva Fennica, 29(1), 13–19. https://doi.org/10.14214/sf.a9194
- 4. Batukaev, A. A., & Kornatskiy, S. A. (2021). Block‑container system for growing strawberry planting material in greenhouses. IOP Conference Series: Earth and Environmental Science, 624, Article 012116. https://doi.org/10.1088/1755-1315/624/1/012116
- 5. Capocasa, F., Balducci, F., Marcellini, M., Bernardini, D., Navacchi, O., & Mezzetti, B. (2019). Comparing nursery behavior, field plant yield and fruit quality of in vitro and in vivo propagated strawberry mother plants. Plant Cell Tissue Organ Cult., 136, 65–74. https://doi.org/10.1007/s11240-018-1492-8
- 6. Турдиев, Т. Т., Ковальчук, И. Ю., Мухитдинова, З. Р., Фролов, С. Н., & Кабылбекова, Б. Ж. (2019). Клональное микроразмножение в производстве элитного посадочного материала малины. Ізденістер, нәтижелер / Исследования, результаты, 3(83), 256–265. https://journal.kaznaru.edu.kz/index.php/research/issue/view/7 kaznaru.edu.kzru.wikipedia.org+4ipbb.kz+4kaznaru.edu.kz+4
- Turdiev, T. T., Kovalchuk, I. Yu., Mukhitdinova, Z. R., Frolov, S. N., & Kabylbekova, B. Zh. (2019). Klonal’noe mikrorazmnozhenie v proizvodstve elitnogo posadochnogo materiala maliny. Izdenister, natizheler / Issledovaniya, rezul’taty, 3(83), 256–265. [in Russian]
- 7. Mikola, J. (1990). Consequences of modern tree breeding techniques on breeding strategies of the main tree species in Finland. Forest Tree Improvement, (23), 81–107.https://agris.fao.org/search/en/providers/122465/records/64775418a3fd11e430399346
- 8. Tretyakova, I. N., Park, M. E., Oreshkova, N. V., Kulagin, D. V., Konstantinov, A. V., & Padutov, V. E. (2019). Reproduction and genetic accuracy during somatic embryogenesis in Larix sibirica. In PlantGen2019 Proceedings, 137–139.https://conf.icgbio.ru/plantgen2019/wp-content/uploads/sites/11/2023/04/PlantGen2019_Tezisy.pdf
- 9. Tret’jakova, I. N., & Park, M. E. (2023). Collectible Cell Lines of Larix sibirica Obtained by Somatic Embryogenesis and Their Ability to Regenerate. Forests, 14(9), 1920. https://doi.org/10.3390/f14091920
- 10. Turdiyev, T. T., Kovalchuk, I. Yu., Mukhitdinova, Z. R., Frolov, S. N., & Kabylbekova, B. Zh. (2024). Restoring populations of Populus pruinosa Schrenk through biotechnology for desert afforestation and ecosystem recovery. Plant Ecology and Diversity. https://doi.org/10.1007/s11627-024-10490-5